První ples selekce
První ples letošního ročníku. Něco na co čekají nejen dívky selekce ale i celá Ilea. Sice měly dívky už poznat, slyšely jejich největší myšlenky, viděly jak se umí chovat, ale tohle tohle je jejich skutečná první zkouška a ve vzduchu tiše bzučí netrpělivost. Velký sál je vyzdoben v barvách od tmavě rudé do jasně béžové, tvořící překrásný reliév celou místností. V rohu hraje živá kapela, a místnost je ozvláštněna tichou konverzací všech účastněných. Je-li libo něčeho na zub? Vyberete si z různých zákusků, cukroví ale i chlebíčků, dortíků a jednohubek všeho druhu a velikostí, všechny však do nejmenšího detailu sladěné do barev celé akce. Tak jo? Odvážíte se vstoupit dnu?
Své posty pište do KOMENTÁŘŮ pod tento příspěvek. Přímou řeč označujte tučně, a myšlenky, co jsou mezi lomítky, /kurzívou/. První by mělo následovat jméno postavy a pak text.
Raphael Louis Apollinaire
Raphael se ušklíbl, když mluvila o koních.„Jo, mám rád koně,“ řekl. „A jo, jeden měl fakt divný jméno. Atlas. Vymyslel jsem ho, když mi bylo patnáct. Chtěl jsem, aby nesl celý svět na zádech. No, pak mi došlo, že to byla spíš sranda.“
Když řekla, že ráno trochu přemohl vztek, jen přikývl.„Jo, to se stává,“ řekl tiše. „Vztek ukáže, co je uvnitř. Neznamená, že nejsme slušní. Jen… nejsme úplně prázdní a suchý.“ Podíval se na ni. „A být něčí dcerou neznamená, že musíte být jako on.“ Usmál se, když mluvila o tom, že má ráda, když může věci určovat sama.„To je vidět,“ řekl. „Lidi, co jen dělají, co se od nich čeká, tančí úplně jinak.“ Jemně se přizpůsoboval jejímu kroku a nechal ji vést svoje tempo. Když začala mluvit o Ilei, přikývl.„Možná máš pravdu,“ řekl. „Nejsme moc otevření… dokud někoho nepustíme blíž.“ Usmál se, když řekla jeho jméno. „A pak už vlastně neexistuje žádný sám pro sebe.“ Když udělali další otočku a mrkla na něj, pobavil ho její výraz.„To je dobré,“ řekl tiše. „Najít si svoje tempo… ne každý to umí.“
Hudba utichla a on zůstal stát blízko ní, ale nijak vtíravě.„Jo,“ přikývl, když se ptala, proč ji zaujalo.„Měl jsem důvod,“ řekl klidně. „Ne proto, že jste na první pohled jiná. Ale protože když jste stála v sálu, nevypadala jste, že něco hledáte. Spíš jako někdo, kdo ví, že to, co chcete tu je.“ Lehce se pousmál a sklonil hlavu.„A to…“ dodal tiše, „mě baví víc než tanec.“ dodá. „Co si potom zajít na něco dobrého. Mohl bych i doporučit.“ pomyslí, že další sklenka šampaňského přijde vhod.