Charlotte Montclair

Značně ji zaskočilo, když král začal komentovat její zvolení slov, nakonec ale musela uznat že to vlastně bylo docela zvláštní spojení. Zlehka se napila ze skleničky a pokývala hlavou, ve chvíli kdy bylo zmíněno, že sám není velkým fanouškem do koní. Byla ráda že není jediná.

,,Osmička říkáte,"

S hlasitým nádechem začne Charlotte mluvit, přičemž sleduje skleničku se kterou si lehce pohrává v ruce. Vždy ji jen naklonila na jednu stranu natolik aby se šampaňské nevylilo, a pak to samé na druhou stranu.

,,Z nějakého důvodu si myslím, že kdybych si vsadila, tak to naschvál vyhraje někdo jiný"

Pousměje se a zavrtí nad situací hlavou, přičemž se podívá na dráhu. Pár vteřin nato svoji pozornost vrací zpět na krále, který se zrovna vyjadřoval k její poznámce k alkoholu.

,,Nebojte, jenom rekreačně"

Pousměje se a sklenkou lehce zamává a až poté se napije. Každopádně nemá v plánu ji odložit, odteď se stala její součástí.

,,Tak to potom doufám, že si zde užijete trochu zábavy, je dobré si chvíli odpočinout"

Okomentuje Charlotte královo odpověď , myslela to upřímně, sama by na jeho místě asi zdechla. Pravděpodobně by si ani nedokázala akci užít, na to by byla moc unavená. Když se k Charlotte dostane otázka na palác, trošku se sekne. Není si úplně jistá co má odpovědět. Palác se jí líbí, ale rozhodně se v něm necítí příjemně a vůbec si není jistá jak má danou myšlenku zformulovat do slušné odpovědi, ve které si nebude vymýšlet. Na to je moc upřímná.

,,Umm, no jako,"

Na chvíli se zadrhne a začne si připadat jak u zkoušení před tabulí. Jenom tady není správná odpověď. Napije se trochu šampaňského a pak teprve promluví.

,,Palác je zajímavý, rozhodně kdybych sem mohla jet na dovolenou tak jedu, ale něco mi tu úplně nehraje."

Pokrčí rameny, přičemž pokračuje.

,,Nevím čím to je, možná je to prostě jen moc velká změna"

Musela se trochu usmát, rozhodně to nebyla odpověď kterou od sebe očekávala, ale nakonec to snad i dávalo smysl.

,, Jak vnímáte palác vy? Přece jenom mi k tomu můžete říct asi víc. Vy se necítíte zvláštně na takovém místě, je to opravdu o zvyku?"

Je pravda že to není poprvé co jí někdo říká, že to je jen o zvyku. Ale sama už o tom začíná lehce pochybovat. Zároveň si je jistá, že později bude doma na tyhle dny vzpomínat v dobrém, proto se neubrání slabému úsměvu.