U Ronanovy minulosti není ještě mnoho co popisovat. Tenhle vlasatý andílek se narodil své milované mamince Marině a tátovy Havelockovi na přelomu jara a jeho nejoblíbenějšího ročního období léta. Konkrétně v posledním jarním měsíci, v květnu, v době, kdy příroda ožívá a kvete což se stalo pro jeho rodiče a celé království obdobím nezměrné radosti a řady slavností. Jeho příchod na svět byl jako slunce, které osvětlil temné rohy královského paláce a naplnil srdce jeho rodičů, krále Havelocka a královny Mariny, láskou a štěstím. Jakožto nejmladší dítě královské rodiny se mu dostávalo pořádné dávky lásky od jeho rodičů i třech dalších sourozenců. Jeho stále přetrvávající dětství bylo a je plné her a zábavy. Jeho rodiče, i přes své královské povinnosti, věnovali Ronanovi veškerou svou lásku a pozornost, a on se stal středem jejich světa. Stejně důležitým jako jsou pro ně jeho tři starší sourozenci. Nejstaršího brášku Caspiana si moc neužil. Narodil se už v době, kdy bylo Caspianovi přes patnáct a většinu svého času trávil tréninky a později i odjížděl na žold a učil se bojovat v přilehlých říších. Jaký sourozenec se ale hned stal jeho vzorem byl tehdy ještě nekorunní Kaileb, který ho vtáhl do světa sportu a tradičních rodinných dovedností. Rád ho pozoroval házet sekery hlídaný jeho drahou sestřičkou Galiou. Až bude velký chce být jako on. Ronan sice taky našel své zájmy, hlavně sdílené s bráškou ale ani házení seker se mu nevyhnulo. Tuto rodinnou tradici ho začal učit táta snad hned jak uměl chodit. Samozřejmě že mu hned nevtiskl sekeru do ruky, jako u každého potomka musel začít s házením kamenům. Doteď sekerou nehází. Přece jenom ji jen stěží udrží. Co ho ale zaujalo bylo umění, které odkoukal od mamky. Sledoval ji, jak s grácií a elegancí maluje obrazy, a sám se snažil tvořit podobnými způsoby. Jeho obrázky spíš sice spadají do abstrakce ale i tak z nich můžeme vyčíst kdo je jeho největší umělecký vzor. Navíc v nich lze vidět jeho nekonečnou dětskou fantazii a představivost. Nejlepší den jeho života ale nastal, když na své šesté narozeniny dostal jeho milovaného heboučkého sobíka. Ten hned dostal jméno Bambule, které mu Ronan určil. Za tento dárek se postavil hlavně Kaileb. Jeho dětstvím ho také provázel pro něj ikonický papoušek Sunset. A tak i Ronanovi musel dopřát takové totemové zvíře. A povedlo se. Pro Ronana se stal Babule jeho nejlepší kamarád a vlastně i dopravní prostředek. V devadesáti devíti případech nejmladšího prince potkáte na sobím hřebu. Mnohem horší den ale nastal, když se z jeho druhého nejstaršího bratříčka stal korunní princ. Caspian se sbalil a přijel párkrát za rok. Bral to jako ztrátu. Jako by už Caspiana neměl. Sice si s ním nikdy moc nehrál ale po jeho odchodu do zahraničí se, ale najednou začal cítit sám. Než Kaileb oznámil Selekci. Sice o téhle Illeyské tradici skoro nic neví ale pokud to správě pochopil přijede k nim do paláce hodně slečen. Třeba si s ním nějaká bude hrát!