Kaileb se narodil jako druhorozený, a tudíž se neměl vůbec špatně. Sice se nevyhnul přímořskému jménu, jak s láskou dával jeho král otec, ale špatně se neměl. Měl již staršího brášku, Caspiana, se kterým se sbližoval většinu svého dětství. Když už ho nenavlékala jeho matka do nejrůznějších oblečků, nebo ho jeho otec už ve dvou letech učil házet šutr (aneb nejdřív musel skvěle házet kilovými kameny, než směl přistoupit k sekeře), tak trávil čas se svým starším bráškou. Dělal s ním kraviny, objevoval tajemství paláce a nebo provokoval královské mazlíčky. Nejednou udělali i pár šprýmů. Kuchařům vyměnili vařečky za prachovky a uklízečkám prachovky za vařečky, kliky u komnat služebnictva svázali mezi sebou, takže se nemohli dostat ven, nebo svazovali nohy hostů i rodičů k nohám židlí. Asi si říkáte, proč je nikdy nezastavila matka nebo jejich otec. Ono to nebylo tak jednoduché. Královna na ně byla prakticky většinu času sama, zatímco král jezdil jako žoldnéř do jiných říší. Jejich vychování tak nebylo nejjednodušší a kdykoliv o tom slyšel král, tak říkal ,,Jsou to kluci! Já byl v jejich věku horší!" Jak říkám. Nic moc se s jejich chování nedělalo. Šprýmů si zkusili opravdu hodně, dokud se jim nenarodila sestřička. Nejdříve dělali šprýmy dál, dokud jim však u jednoho šprýmu omylem neujel kočárek s jejich sestřičkou do moře. Kdyby ho nechytil jeden ze strážců, asi by sestřička už nebyla. Tehdy to byla poslední kapka a konečně byly chlapcům udělen režim, který museli dodržovat. Kailebovi to ale tolik nevadilo. Začal trénovat s vojáky a dost ho to bavilo. Asi tady se vyvinul jeho obdiv k vojenským záležitostem. Vždy, když se jeho otec vrátil ze žoldu, nechal si vyprávět vše, co zažil. Jiné děti by to děsilo, ale jeho překvapivě udivovalo a zajímalo. Začal se dokonce zajímat i o historii celé jejich rodiny. Poslouchal, jak jeho maminka kopím probodla zaslíbenou ženu pro jeho tatínka, jak vznikl celý ten zvyk, že se hází sekerou, neboli jak tatínek zabil hodem sekerou najatého vraha, který se pokusil zabít jeho maminku. A ani jeden příběh ho neděsil. Naopak ho inspirovaly k tomu, aby se snažil házet sekerou taky. Jenže mu tehdy bylo pouhých sedm let, a tak sekeru moc daleko nedohodil a tak trochu se mu zarazila do nohy. Ano, přesně do nártu. To byla jeho první jizva. Rok na to to ale zkoušel znovu. A překvapivě se trefil jinam než do svého těla! A tím začal jeho výcvik. Celé roky trénoval hod sekerou a byl v tom čím dál lepší. V jeho dvanácti letech se už trefoval i do stromu, ale bohužel ani jednou nedokázal s takovou silou, že se tam sekera zasekla. Často ho u toho sledoval jeho bratr, který tou dobou už strom rozsekl a neušetřil Kaileba tak posměškům a popichování, či ho dokonce u toho sledovala jeho sestřička. Právě u své sestřičky byl Kaileb první, kdo jí pomáhal správně házet šutrem tak, aby si neublížila. On sám takovou radu nikdy nedostal, takže hodlal aspoň někomu pomoct. Co bylo pro Kaileba docela šok a bolest zároveň, bylo zjištění, že jeho starší bratr Caspian se oficiálně vzdává trůnu a přidává se k armádě, aby mohl s otcem jezdit do žoldnéřství. To pro něj byla skoro až zrada, protože on vždy toužil po žoldnéřství a teď měl na krku maximálně tak kralování. Hodně dlouho tak odmítal se svým otcem i bratrem mluvit, dokud mu z jejich první žoldnéřské cesty nepřivezli mládě papouška macaw. To ho uchlácholilo, protože tak získal nového kamaráda. Kvůli jeho krásné žluto-oranžovo-bílé barvě ho pojmenoval Sunset. Sunset se stal jeho nejlepším přítelem. Byl s ním prakticky pořád. Kaileb ho naučil létat a mluvit a Sunset ho zase naučil být samotářský bez potřeby větší společnosti.

Kailebovi bylo osmnáct let, když poprvé rozsekl svůj první strom, a nebyl u toho nikdo jiný než jeho sestřička Galia a mladší bráška Ronan. Byl rád, že pro ně mohl být svým způsobem inspirací. Pro Kaileba to však znamenalo konec tréninku a oficiální podílení na kralování. Musel tak pomáhat sepisovat smlouvy, shánět nová spojenectví a zařizovat lehčí problémy, co se týče obyvatelstva. Svým způsobem mu to nevadilo, ale stejně radši trávil čas v posilovně nebo při pozorování hvězd, což je jediná aktivita, kterou dělá se svojí matkou. A teď, když mu je jednadvacet let a jeho papoušek umí plynule mluvil, je na čase, aby si našel partnerku. Jelikož je spíše nespolečenský a do jejich domova dorazila návštěva, přesněji jeho nyní už příbuzní, tak se rozhodlo Kailebovi uspořádat Selekci. Uvidíme, kdo bude ta vyvolená.