Byla přesně jedna hodina ráno, 18. 9., kdy se ve znamení panny narodila za pláče Hathor Fei, dcera Lin a Kartera Fei, milujícího páru s odlišnými kořeny. Otec američan a matka thajka. Proč tomu tak bylo? Prababička Hathor emigrovala z Thajska kvůli fyzickému a psychickému týrání, které jí bylo poskytováno den co den od její tehdejší rodiny jen kvůli jejímu nemanželskému těhotenství. Nehodlala o to malé přijít, a proto utekla co nejdál mohla neboli do Ameriky. Tady se zašila do provincie Bankston, kde se jí ujal starší pár. Prababička tehdy porodila babičku Hathor jménem Pear a ta zase porodila matku Hathor Lin. Každá z nich si tu našla svůj život a lásku, přizpůsobily se i s jazykem, díky čemuž je jejich hlavní jazyk agličtina a thajština pouze vedlejší. Je tomu už 30 let, kdy Lin zavítala jako číšnice na večírek v tehdy nově otevřeném hotelu. A tady potkala svoji životní lásku. Kartera Coopera. Byla to láska na první pohled. On bohatý majitel hotelu a ona chudá příležitostná číšnice. On si zamiloval každičkou její část a nejvíc právě tu thajskou. Právě pro ni se naučil thajsky a po jejich svatbě si vzal i její thajské příjmení. Hathor pro ně byla už druhé dítě, avšak se svým starším bráškou Heliem ze začátku dobrý vztah neměla. Ačkoliv ji rodiče zahrnovali láskou, ona si všímala toho, že její vlastní bráška ji nenávidí. Nikdy nevěděla proč. Myslela si však, že to přejde, že jakmile nastoupí do školy, tak se sblíží. Ale ani tehdy tomu tak nejdříve nebylo. Hathor byla o tři ročníky níže a neměla to úplně jednoduché. Byla sice nejchytřejší ze třídy a snažila se s každým přátelit, ale... Byly momenty, kdy si ona sama přála, aby tam nebyla. Jejich otec byl totiž doma jen zřídka. Během let se z jeho hotelu stal opravdu velký řetězec hotelů po celém Bankstonu. Právě kvůli tomu často odcházel na služební cesty, které bývaly opravdu dlouhé. Tehdy už doma nebyl měsíc a půl. Právě proto si děti z obou sourozenců vždy utahovaly. Bylo to jako kdyby tátu ani neměli, což v tehdejší době bylo něco, na co se lidé dívali skrze prsty. A právě Hathor šikanu zvládala nejhůř. Jeden si ji skupinka odchytila před školou, kde ji uvěznila v kroužku a začala znovu se všemi těmi urážkami a posměšky. Hathor nedokázala uniknout a, i když si jindy zachovávala klid a veselou náladu, začala se třást a plakat a prakticky dostala panický záchvat. To ji zachránil právě její velký bráška. Postavil se za ni a nějakým způsobem se mu podařilo tu skupinku odehnat. Tehdy získala Hathor nejen zachránce, ale i brášku, který jí těch několik let chyběl. Konečně se s ním mohla smát, vtipkovat, bavit, objímat a mít s ním ten pravý sourozenecký vztah. Po základním i středním vyučení nevěděla Hathor, pořádně co dělat. Vše ze svých koníčků jí bylo prakticky k ničemu. Až když jednou šla do hotelu svých rodičů a zašla do jejich Wellness centra se uvolnit, uchvátilo ji to tam. Nejen všechny ty vymoženosti, ale i to, jak dokáží zdejší trenéři pomoct lidem nejen se cviky, ale i problémy s jejich těly. To také začala dělat. Nejdříve jako brigádnice, pak asistentka a nakonec jako samotná trenérka. Kolika lidem už pomohla během vodních rehabilitací, pohybových cvičení a tréninků. Přinášelo jí to sice do života radost, ale něco jí chybělo... Láska. Ta romantická láska. Přesně proto neváhala se přihlásit, i přes všechny nadávky, upozornění a varování od brášky, do Selekce. A překvapivě ji vybrali a dokonce si tu dokázala najít i svoji životní lásku! Samotného prince Nickolase. Zamilovala se do něj jako do nikoho jiného. V Selekci si kromě lásky našla i spoustu nových kamarádek a ona nemohla být šťastnější. Měla pohádkovou svatbu, stala se z ní nová královna Illey, její nejlepší kamarádka ze selekce se stala její dvorní dámou a dokonce se svým milým i otěhotněla. Sice to nebyl nejjednodušší úkol, když jim bývalý král znemožnil líbánky, ale stačilo nechráněných několik hodin sexuálního styku a zárodci se zarodili. Bohužel jak to známe, tak ne vždy vydrží osudy být takto pohádkové. Její milovaný padl do rukou těžkému alkoholismu a ona se snažila jak jen mohla, aby se o tom svět nedozvěděl. Chodila ven a snažila se zařizovat mír. Pomáhala kde mohla, háčkovala, co mohla, aby se to mohlo darovat potřebným. Od plyšáků po oblečení. Nemohla si pomoct. Snažila se opravdu pomoct, kde mohla, ale nikdy nemohla předejít oné zvratné události. Nikdy nezapomene na den, kdy o svoji lásku přišla. Kdy přišla o otce svých ještě nenarozených dětí. Jestli byl někdy dřív palácem slyšet takto zlomený až husí kůži nahánějící výkřik, bylo to ten den určitě od Hathor. Nebylo to nejlehčí. Měla několik záchvatů a málem i potratila. Ti nejlepší zdravotníci se snažili držet malé naživu a nakonec se jim to podařilo. Tím to však nekončilo. Od toho dne padly veškeré královské povinnosti na ni. Nebylo jich nejméně a opravdu tomu nepomáhal král, který jí úkolů přidával víc a víc a, aniž by o tom Hathor věděla, král jí sám zavařoval. Provokoval rebely, nechával mizet důležité dokumenty a některé dokonce zfalšovat. Samozřejmě na některé se přišlo, ale ty, na které se nepřišlo, způsobily spoustu problémů, za které byla Hathor často obviňována. Sám bývalý král jí to dával sežrat a každičký den ji podroboval výčitkám, posměškům a tyranii. Taky i málem opět potratila a to způsobilo větší poplach. Její bratr i dvorní dáma se svým způsobem vzbouřili proti bývalému králi a s doporučením lékářů odcestovali i s Hathor za příbuznými v jiné provincii, která se od neznámých zdrojů dozvěděla, co vše tu Hathor musí trpět. Ti neváhali a Hathor si pozvali k sobě. A tak je Hathor tady. V provincii Dominica, kde bude probíhat další Selekce. Snad to s ní nebude tak obtížné, když ji ovládají hormony, a bude moct nynější dívky ze Selekce povzbudit.