Bianca se narodila do úplné rodiny jako druhorozená dcera a třetím [a taky posledním] potomkem rodiny Shakespeare. Její rodina byla ušlechtilá a velmi vážená, jelikož jejich předkem byl William Shakespeare a skládá se z otce Romea, matky Rosemund, bratra Christophera a sestry Hyacint. Jelikož ani jeden z již narozených potomků nepodědil spisovatelské geny po předku Williamovi, očekává se od Biancy, že se zmíněný talent pojeví u ní a bude vydávat knihy, jak se od ní očekává. Narodila se jako poslední potomek rodiny Shakespeare. Rodina snila o velmi početné rodině, ale po náročném porodu Biancy, kdy málem zemřela jak Bianca, tak Rose se rozhodla už další potomky neplodit. Tím pádem byla Bianca trochu rozmazlována a měla víc pozornosti, což si vyžádalo špatný vztah se sourozenci jako svou daň. V dětství byla, jak je výše zmíněno, rozmazlována a hýčkána rodiči, díky čemuž s nimi měla a stále má dobý vztah. V dětství si neozuměla se svými sorozenci, protože ti si mysleli, že když je rozmazlována a má nejvíce pozornosti i po období "miminka" kdy je ta zvýšená pozornost pochopitelná, bude arogantní a jednoduše rozmazlenou holkou myslíc si o sobě bůh ví co. Z toho důvodu si s ní nikdy nechtěli moc hrát a když to už dostali příkazem, vždy po ní házeli nevraživé pohledy plné nenávisti. Proto se Bianca uzavřela sama do sebe a uchýlila svou pozornost do knih. Zprvu do pohádek, později do románů s různými konci. Když se naučila psát, tak začala psát svá díla. Začala s krátkými pohádkami, později přešla k poezii a nyní píše román. V psaní odráží své bolístky a to, jak moc by si přála přijetí od jejích sourozenců. První román začala psát v devíti letech. Puberta byla pro Biancu velmi náročná, jelikož ji zemřel otec a zodpověnost za rodinu převzal její bratr Chris,který jak už víme, ji neměl zrvna dvakrát v lásce. Z toho důvodu se Bianca začala všem vyhýbat a uzavřela se do sebe tak moc, až začala mí problém s projevováním emocí... což vyústilo v těžké deprese, pesimistický pohled na svět a dokonce v pokus o to si život vzít... naštěstí ji v tom zabránil její bratr. Poté oba sourozenci prozřeli a uvědomili si, že se v Biance ohromně spletli. Začali si tedy pomocí terapií hledat k sobě cestu. Hyacint objevila v Biance skrytý talent v literatuře, kterou Bianca milovala a skoro doslova u bratra vydupala to, aby Biance svolil studium i přes její mentální stav. Matka se utrápila a o 6 měsíců později zemřela na žal. To se všemi členy rodiny slušně zamávalo a dost je to stmelilo. Žal ze smrti obou rodičů Biancu "donutil" velmi pilně studovat a stát se premiantkou školy... v studiu a psaní utápěla své emoce, které se teď naučila projevovat. Kvůli tomu nebyla moc oblíbenou studentkou v kolektivu a ne jednou byla nazvána jako vlezdoprdelka nebo šprtka. Na to Bianca nebrala moc ohledy a nakonec odmaturovala s vyznamenáním a s jedním kamarádem [Pablem], který sdílel stejnou lásku ke studiu jako Bianca. Kupodivu se Bianca nedostala na zvolenou unversitu a to i přes svoje výborné znalosti známky... porotě u ní prý chyběl kousek života. Dle slov poroty byla jak robot a to se jim nelíbilo. Biancu to dost šokovalo a zklamalo, ale byla ráda, že tam Pabla přijali a sdílela radost aspoň s ním. Po létě, které si oba dost užili po boku toho druhého se jejich cesty rozdělily. Pablo odjel studovat a Bianca "zkysla" v rodinném antikvariátu jako knihovnice. Ne však na dlouho. S láskou nemá Bianca zkušenosti, jelikož nemá moc ráda cizí lidi a už vůbec nemá ráda seznamování se budování důvěry. Přesto ale věřila že potká pravou lásku, jen byla ohledně tohoto dost naivní a myslela si, že jí ta osoba "spadne do klína". Byla přesvědčena že si ji ten "pravý" najde a osloví ji sám. Na toto se ani jeden z jejích sourozenců a ani Pablo nemohli dívat, proto ji přihlásili do "boje" o princovo srdce, což Bianca neví a pravděpodobně se to dozví až když ji vyberou. Její emoce z tohoto činu jejích nejbližších nám jsou stále záhadou, ale pravděpodobně z toho nebude moc nadšená.

 

ps: Vzhledem k tomu, že bratr je spíš obchodí a logický typ, sestra se zas vidí v modelingu se od Biancy očekává, že půjde v šlépějích svých rodičů, převezme "řemeslo" a bude psát knihy. Její otec psal krásné poetické básně a matka psala a ilustrovala pohádky pro děti.